Vědci z Akademie věd ČR objevili dva nové druhy hlodavců

Dnes mě zaujal článek od autorky Jany Bečvářové. Ráda bych Ti ho shrnula a blíže představila:

V Etiopii objevil mezinárodní tým vědců pod vedením Josefa Bryji z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dva nové druhy myšovitých hlodavců, žijících ve vysokých horách etiopských pohoří. Tyto oblasti, charakterizované tundrovým prostředím s nízkou koncentrací kyslíku, představují nehostinné prostředí, ve kterém se tito hlodavci úspěšně přizpůsobili životu. Vědci pojmenovali nově objevené druhy Stenocephalemys zimai a Stenocephalemys sokolovi.

Tyto hlodavce výrazně odlišuje nejen jejich DNA, ale i morfologie, včetně specifického tvaru lebky. Vysvětlují, že v tundře, kde chybí lesní úkryty, mají hlodavci menší ochranu před dravci, a proto mají oči tzv. "na stopkách," což je viditelné i u dalších vysokohorských druhů.

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR mají rozsáhlou sbírku etiopských hlodavců a na základě porovnání DNA zjistili, že nové druhy "ukradly" genetickou informaci svým příbuzným v průběhu evoluce. Tato "zlodějství" genetické informace jsou způsobena přizpůsobením se vysokohorským podmínkám a úbytku kyslíku v průběhu stěhování předků do vyšších nadmořských výšek.

Vědci zdůrazňují, že postupné rozvíjení zemědělské půdy a přesouvání hospodářských zvířat do vyšších poloh může v budoucnu ohrozit celý ekosystém afroalpinské tundry. Také globální oteplování může představovat hrozbu pro tyto chladnomilní živočichy, kteří nemají možnost vystoupat do ještě vyšších poloh.

Vědci také upozorňují na důležitost studia epidemiologických hrozeb spojených s hlodavci. Ve své sbírce našli nové druhy hantavirů, a i když zatím není jasné, jak mohou ovlivnit člověka, jsou to otázky, na které bude třeba odpovědět v budoucích výzkumech.