Proč má králík hlavu na stranu? - veterinární případy
Pokud si náklonu hlavy u našeho králíčka všimneme, měli bychom si již rezervovat termín pro veterinární vyšetření. Není to něco, co bychom zvládli doma sami. Příčin náklonu hlavy může být několik. Z těch nejhlavnějších se jedná buď o zánět uší anebo o encefalitozoonózu. Obojí může mít akutní nástup a v některých případech jsou na první pohled pouze klinickými příznaky od sebe neodlišitelné. Mimo to mohou i tato onemocnění probíhat současně.
Encefalitozoon cuninuli je parazitická mikrosporidie, která napadá CNS, ledviny a oči. Právě CNS příznaky bývají nejčastějším důvodem návštěvy veterináře. V lehkých případech to může být jen nekoordinovaný pohyb, například problémy při panáčkování, běh do strany, do kruhu, či lehké tiky v obličeji. V závažnějších případech již pozorujeme náklony hlavy, někdy i rotaci kolem své osy – takzvané válení sudů, někdy ale může onemocnění vyústit i v epileptiformní záchvaty, křeče či různé formy ochrnutí končetin. Postižení očí bývají u lehkých forem například jako drobná ,,ječná zrna“ na spojivce, někdy ale můžeme již pozorovat různé formy krvácenin na duhovce či již nevratný zákal čočky (kataraktu). Postižení ledvin je velmi zrádné, jelikož se na toto postižení přijde mnohdy až ve stádiu, kdy jsou již ledviny trvale postiženy. Z příznaků nás může upozornit nadměrné pití a močení, případně i krev v moči, bolestivý nahrbený postoj, hubnutí či i skřípání zuby.
Pro diagnostiku je nutné vyšetření krve na přítomnost protilátek IgM a IgG. Přítomnost a množství protilátek nám pomůže odhalit akutně probíhající infekci, chronický problém, znovu vzplanutí infekce či skrytého nosiče onemocnění. Pokud má králíček akutní nástup neurologických příznaků a přesto se přítomnost protilátek nepotvrdila, je vhodné toto vyšetření za 3 týdny opakovat, jelikož protilátky tělo ještě nemuselo stihnout vytvořit. I běžné hematologické a biochemické vyšetření je v diagnostice přínosem a to především v časném odhalení poškození ledvin.
Terapii je vhodné nasadit, ještě než obdržíme výsledky z laboratoře. Terapeutických protokolů je vícero, individuálně směřované na nemocného jedince. Základem ale většiny protokolů je fenbendazol, který se běžně používá k odčervení psů, koček ale i hospodářských zvířat. Na trhu jsou dostupné tekuté i tabletové formy.
Onemocnění je léčitelné, ale nedá se s jistotou říct, že proběhlo úspěšné vyléčení. Přítomná mikrosporidie může po zaléčení i na několik let skrytě přežívat v mozkové tkáni, kde je pro léčiva nedostupná. U sérologicky pozitivních králíků bychom tedy měli být obezřetní a předcházet znovu vzplanutí infekce. Pokud se již rozvinulo pokročilé selhání ledvin, či jsou i navzdory léčbě neurologické projevy neslučitelné s běžným životem, končí některé životy i v důsledku tohoto onemocnění euthanasií.
S encefalitozoonozou se v běžné populaci setkáváme u více než poloviny chovaných králíků, avšak jen u některých toto onemocnění klinicky propukne. Povětšinou za propuknutí tohoto onemocnění je na vině oslabená imunita, stres, či přítomnost jiného patologického procesu v těle králíka.
K infekci dochází pozřením krmiva či vody kontaminované močí nemocného jedince. Dále je popsán tranplacentární přenos z matky na plody během březosti, ojediněle i vdechnutím infekčních spor.
Otitida neboli zánět ucha může mít zprvu totožné neurologické příznaky jako encefalitozoonoza a i pro zkušené veterináře to může být mnohdy diagnostický oříšek. Často nám ale může již napovídat predispozice klapouchých plemen. Beránci totiž v tomto onemocnění drtivě vedou nad plemeny se vzpřímenými ušními boltci. Může za to nefyziologické ohnutí chrupavky a mnohdy i delší zvukovod. Ušní maz se zde nadmíru hromadí, tvoří v uchu zátku a tím živnou půdu pro bakterie. S otitidou se tedy pojí hlavně neurologické příznaky a to hlavně náklon hlavy, který majitele přivede k veterináři. V horším případě rovněž i válení sudů. Dále můžeme pozorovat bolestivost uší, nadměrné drbání či péči králíka o uši. Při silnější infekci či chronické infekci již můžeme pozorovat postižení faciálního nervu – pysk je vytažený na postižené straně ,,do úsměvu“. Z obtížněji hodnocených příznaků ve smyslu otitid může být i apatie, nechutenství, skřípání zuby a mnoho dalších nespecifických příznaků pojených s bolestí či diskomfortem.
Pokud má králík rýmu, kýchá, může zároveň trpět i otitidou. Střední ucho a nosohltan spojuje eustachova trubice, která slouží k vyrovnávání tlaku v uších a naneštěstí může být i vstupní bránou respiračních patogenů do středouší.
Pro diagnostiku je vhodné provést otoskopické vyšetření, ale často samo o sobě nestačí a je nutné jej kombinovat dále například s rentgenologickým vyšetřením hlavy, zlatým standardem je ale v tomto ohledu CT vyšetření, které jako jediné skutečně zobrazí stav a náplň tympanických bul (kostěného podkladu ucha) a je tedy i rozhodujícím vyšetřením, zda je nutné přistoupit k chirurgické terapii. Vhodným vyšetřením je i hematologický a biochemický screening krve pro odhalení systémového zánětu či jiných komorbidit. Pro odhalení konkrétního patogena může posloužit i bakteriologická kultivace.
Veterinář vzhledem k výše provedené diagnostice sestaví terapeutický plán, který většinou zahrnuje analgetika a antibiotika na několik týdnů. Terapie může být doplněna o čistící a dezinfekční roztoky do uší. V závažnějších případech je nevyhnutelné i chirurgické řešení problému.
Závěrem bych chtěla zmínit, že léčba obou onemocnění může být jak pro králíčka tak jeho majitele vcelku frustrující a to zejména, pokud se dostaví neurologické příznaky jako přetáčení kolem své osy. V ten moment je nutné držet králíčka do stabilizace odděleně, ideálně v nějakém čistém vypolstrovaném boxu bez podestýlky, aby si při neurologických záchvatech nezpůsobil další zranění. Velice častá bývají poranění očí. Pokud není králíček z neurologických důvodů schopný přijímat potravu a pít, bude potřebovat vaši 100% podporu v tom mu tyto potřeby v dostatečném množství a frekvenci zajistit.
U obou výše zmíněných onemocnění mohou do jisté míry neurologické příznaky přetrvávat trvale. Nicméně v oblasti fyzioterapie se některým králíčkům dá i určitými cviky částečně s pohybem pomoci.
MVDr. Nikola Koller
Silver rabbit friendly clinic