Králičí láska prochází střevem aneb čím krmit a proč
Výrobci směsí a kompletních krmiv pro králíky se předhání ve výrobě co nejlákavějšího obalu s nejpestřejším složením uvnitř. Je roztomilý králíček na obalu a dlouhý seznam surovin to, podle čeho byste měli krmivo vybírat? Jakou potravu jejich zažívání ocení nejvíce a proč? Na tyto otázky si dnes odpovíme.
Určitě každý majitel králíka už stál někdy před regálem s krmivy a lámal si hlavu nad tím, co tedy vlastně koupit. Při tom obrovském množství a široké nabídce se není čemu divit. Většina výrobků je však pro králíka naprosto nevhodná, některé mohou jejich zdraví i vážně uškodit. Ve složení většinou najdeme buď obiloviny, jako je pšenice, oves nebo ječmen, nebo například i kukuřici, ale i hrách nebo sóju. Abychom si mohli vysvětlit, proč je většina krmiv naprosto nevhodná, musíme se vrátit úplně na začátek, k divokému předkovi našich chlupatých kamarádů, kterým je králík divoký.
Citlivé, ale šikovné králičí trávení
Zažívání králíka divokého bylo uzpůsobeno jeho stylu života, tedy životu kořisti v drsném světě plném predátorů. Najdeme u nich naprosto efektivní a takřka dokonalý způsob trávení, fenomén jménem cékotrofie, což je tvorba měkkého trusu ve slepém střevě, díky které si může králík v přírodě dovolit schovat se na několik hodin do nory před predátorem, aniž by přijímal potravu.
Celý systém funguje jen díky vláknině, kterou bakterie umí přeměnit na bílkoviny, které potom slouží králíkovi. Celý proces trávení tedy probíhá dvakrát, poprvé se vytvoří během trávení tzv. cékotrof – tedy měkký trus, který obsahuje bílkoviny vytvořené bakteriemi, ten králík pozře, získá z něj ve střevě potřebné bílkoviny a teprve poté se ze zbytku nestravitelné vlákniny ve střevě tvoří typický suchý trus.
Oba typy trávení probíhají současně a neustále, střevo tedy stále potřebuje vlákninu, která slouží jednak jako zdroj živin, ale i jako pohaněč celého procesu, bez ní se prostě střevo a trávení nehýbe.
Během tohoto procesu králičí organismus získá z obyčejného stébla suché trávy úplné maximum a nic nepřijde nazmar.
Trávicí soustava králíka divokého se nijak neliší od té králíka domácího.
Čím tedy krmit?
Z celého systému tedy vyplývá, že vláknina je základem všeho, je to zdroj živin a motor celého trávení. Největší podíl vlákniny mají traviny, které ať už v čerstvé formě (tráva) nebo suché (seno) ocení králičí trávení nejvíce.
Základem králičí stravy je seno, které by měl mít králík k dispozici celoročně a neustále.
Od jara do podzimu je skvělým doplňkem čerstvá tráva, která může plně nahradit v tomto období seno, ale i přesto by měl králík mít k senu přístup.
Výborným doplňkem jsou i bylinky – ať už volně rostoucí (pampeliška, jetel, řebříček, sedmikráska..) nebo ty domácí (bazalka, máta, meduňka, petrželka..).
Dalším doplňkem využívaným především v zimním období, když tráva ani bylinky nerostou, je čerstvá zelenina, která je však zrádná, protože její nadbytek a špatný výběr, případně skladování mohou působit problémy. Nejbezpečnější je kořenová zelenina (mrkev, petržel), obsahuje ale spoustu sacharidů a neměla by být na králičím menu ve velkém množství. Jako náhrada za trávu mohou sloužit saláty (římský, polníček, hlávkový..), případně řapíkatý celer nebo fenykl, saláty však koncentrují velké množství vody a z důvodu hnojení i dusičnany, měli bychom tedy vybírat a krmit jimi opatrně. Je možno krmit střídmě i natě z mrkve nebo petržele, ale v těch najdeme, stejně jako například v pampeliškách, vysoké množství vápníku, které může působit problémy močovému měchýři a ledvinám. Pro salátovou okurku platí to stejné, co pro saláty.
Třešničkou na králičím menu je potom ovoce, je výborným pamlskem a mělo by být podáváno opravdu v malém množství (borůvky, jahody, jablko, maliny, ostružiny..) z důvodu vysokého obsahu cukrů.
Jako doplněk je možné přidat na podzim i čerstvé nebo sušené šípky, které jsou zdrojem vitamínů a můžete je použít místo pamlsků.
Jak by tedy mělo vypadat to správné krmivo? Pravdou je, že u králíků není kompletní krmivo nutností, tím je především a vždy seno/tráva. Mělo by být vždy jen doplňkem. Výjimkou jsou mláďata, kde by mělo být podáváno neomezeně pro dostatečný přísun živin, minerálů a vitamínů.
Kompletní krmivo, které neuškodí, ale naopak živiny a potřebné látky organismu králíka doplní by mělo být především ve formě pelet – granulované, aby si králík nemohl vybírat jednotlivé chutnější komponenty. Mělo by být složeno z travin, bylinek, zeleniny, doplněno o minerály, vitamíny, případně i prebiotické látky pro podporu trávení.
Krmeno by mělo být střídmě, nejlépe v takovém množství, aby králík přijímal především seno.
Optimální dávka u zdravého dospělého králíka je 1 polévková lžíce na 1 kg hmotnosti podávaná 2x denně (ráno, večer), pokud tedy váží králík 2 kg – dostane 2 polévkové lžíce ráno a 2 večer. U mláďat můžeme speciální granule Junior krmit neomezeně, pokud tedy králík přijímá i seno.
Čemu se vyhnout?
Vyhnout byste se měli především veškerým směsím, které obsahují obiloviny a luštěniny, ty jsou naprosto nevhodné, způsobují trávicí potíže a poruchy metabolismu (hlavně kostí). Obiloviny a luštěniny se však mohou skrývat i v granulovaném krmení, proto je třeba pečlivě číst vždy složení a hledat důležité komponenty zmíněné výše.
Nevhodné jsou také tyčinky na okus, obsahující již zmiňované obiloviny, často jsou i lepené medem. Vybírat byste měli vždy podle složení.
Dále potom minerální kameny, které zbytečně zatěžují organismus, hlavně močový systém vysokým obsahem vápníku.
Sušené i čerstvé pečivo obsahuje již zmíněné obiloviny, dále i konzervanty a velké množství soli a zuby si o něj králík nezbrousí, rozmočí se v dutině ústní.
Veškeré barevné dropsy obsahující tuky a někdy i živočišné složky (mléko, vejce) jsou také nevhodné.